Autoři
Otakar Batlička (1895 – 1942) byl dobrodruh, cestovatel, radioamatér, spisovatel a také hrdina českého odboje za druhé světové války. Ještě jako velmi mladý odešel z domova a dostal se do jižní Ameriky, kde se živil doslova jak se dalo. Teprve po letech se vrátil domů a dal se na dráhu spisovatele, respektive redaktora v populárním časopise Mladý hlasatel, kde také začaly vycházet jeho dobrodružné povídky, z velké části inspirované osobními zážitky. Po začátku druhé světové války se připojil k odbojové organizaci Obrana národa, kde zajišťoval jako radioamatér spojení s Moskvou. Byl zatčen a v roce 1942 zemřel v koncentračním táboře Mauthausen, neznámo z jaké příčiny.
J. V. Corti (*1991) v Praze. Vystudoval Základní školu s rozšířenou výukou jazyků, matematiky a informatiky na Uhelném trhu a následně pokračoval na Střední elektrotechnické škole v Ječné ulici. Už od útlého dětství se věnoval šachu, ve kterém dosáhl řady úspěchů. Brzké osamostatnění a divočejší životní styl ho naučily mnoha praktickým dovednostem. Ty později — v klidnější fázi života a zejména po založení rodiny — přirozeně přerostly v lásku k ruční tvorbě hraček a dalších užitečných předmětů do domácnosti. Jeho tajnou vášní bylo od školních let psaní, především detektivních příběhů a sci-fi. Myšlenka napsat a vydat vlastní knihu ho provázela celý život, až si tento sen splnil na podzim roku 2025.
Ivan Černý (*1949) je dlouholetý novinář, publicista a spisovatel. Literárně je činný od začátku sedmdesátých let minulého století. Vyšly mu dvě desítky knih, jak prózy, tak i z odvětví literatury faktu. Z těch posledních jmenujme například tituly Vlasta Burian na scénu, Za mistry křehké krásy, Zakázané ovoce či Pražský Modrovous. V současné době je Ivan Černý šéfredaktorem listu pro výtvarné umění a kulturu Mozaika. Dokončuje uměleckou publikaci o životě a díle nekorunovaného krále současných českých sklářů, rovněž pro Nakladatelství Olympos.
Jaroslav Doubrava (*1940), slaboproudý elektromechanik. V roce 1971 poprvé zvolen do Místního národního výboru v Telnici, okres Ústí nad Labem. Od roku 1978 ve funkci uvolněného tajemníka, od roku 1990 do roku 2010 starosty. Ve volbách v roce 1998 byl poprvé zvolen do Senátu. V roce 2010 byl vyloučen k KSČM a v následujících senátních volbách úspěšně kandidoval za Sdružení Severočeši.cz opět do Senátu PČR. Zastával funkci místopředsedy výboru pro evropské záležitosti, člena delegace pro meziparlamentní unii, člena Komise pro krajany žijící v zahraničí a působil i v dalších senátních orgánech. V roce 2016 senátorský mandát úspěšně obhájil. Je autorem knih Studená válka 2.0 a Cikáni (Romové) aneb to, o čem se nesmí mluvit.
Antonín Ešner (*1956) v Kroměříži. Od jedenácti let toužil stát se lesníkem. Aby měl lepší vyhlídky pro přijetí na střední lesnickou školu, absolvoval Lesnické odborné učiliště, kde získal zkušenosti s pěstováním lesa, následně vystudoval obor prvotního zpracování dřeva na SPŠ dřevařské. Po maturitě odešel studovat do Prahy VŠ ekonomickou, obor ekonomika průmyslu. Po ukončení studií se vrátil do svého rodiště, kde bydlí dodnes. Píše od čtrnácti let. Jeho začátky byly poznamenány prvními milostnými vzplanutími a téměř současně láskou k rodnému kraji. V patnácti letech vyhrál první okresní soutěž ve své kategorii, tedy ve tvorbě poezie. Tento úspěch jej podnítil věnovat se psaní i nadále. Psal většinou lyrické básně po celou dobu studií, později i pracovním procesu s většími, či menšími přestávkami a většinou jen pro vlastní potěšení, eventuálně pro pobavení přátel a známých. Jeho tvorbu ovlivnilo setkání s několika lidmi. V posledních letech se věnuje převážně psaní povídek z mysliveckého prostředí, které jsou inspirovány vlastními prožitky i příhodami jeho kolegů a kamarádů.
Tomáš Hejna se narodil v roce 1991 na Žižkově, ale posledních víc než deset let žije ve Velkých Přílepech. Vystudoval Střední školu knižní kultury a ve studiu literatury pokračuje samostatně stále. Dlouhodobě se věnuje především české historii a jejím osobnostem, zejména těm méně známým. Kromě literatury a historie je jeho největší zálibou cestování. Tyto své tři záliby vkládá i do svých děl, z nichž jmenujme tituly: Pozapomenuté osobnosti české literatury, Pravda o první republice, Osudová místa Prahy, Přemyslovské střední Čechy, Od Mělníka k Českému ráji, Pověsti, báje a mýty od Okoře k Vltavě, Podivně pravdivé příběhy, 50 zajímavostí na Kralupsku, Slánsku a Kladensku,70 let Nakladatelství Olympia v kostce a další. Celkem napal 33 knih. Pracuje jako literární redaktor, publicista a novinář (www.zabava-artes.cz, Pražský magazín, šéfredaktor kulturního časopisu Forbína, redaktor Přílepského zpravodaje).
Jaroslav Jelen se narodil v Praze 13. 9. 1952. Po absolvování vysoké školy ekonomické byl zaměstnán v několika firmách převážné jako účetní. Posledních čtrnáct let před odchodem do důchodu pracoval jako interní auditor v Městské knihovně v Praze. Již v raném dětství na základní škole se autor pokusil o své první nesmělé vyjádření svých myšlenek a pocitu. Tak vznikly dva ručně psané sešity s názvy „Třídní verše“ a beletrie „Všehochuť aneb něco pro každého“. Bohužel nic z toho se nedochovalo.
Zdeněk Kalkus (1951) absolvoval Vysokou školu ekonomickou, obor zahraniční obchod. Pracoval třicet tři let ve společnosti ŠKODAEXPORT (výstavba a vývoz energetických investičních celků), dlouhá léta proto strávil v zahraničí, zejména pak v Latinské Americe. Šlo například o Argentinu, Peru, Kubu, Španělsko nebo Írán. Podílel se různým způsobem na kontraktaci a výstavbě elektráren Nuevitas a Felton na Kubě, Iquitos a Pucalla v Peru, Luján de Cuyo a Güemes v Argentině, Danang ve Vietnamu, Chak Angre v Kambodži, Iranshar v Íránu, na projektu Nizampatnam v Indii a kulového zásobníku ropy v Kostarice. Je znalec latinskoamerických reálií a historie. Výsledkem tohoto zájmu jsou jeho knihy Tajné dějiny objevování Ameriky (CPress, 2020), Kuba – Skrytá perla Karibiku (Olympia, 2021) a Tři poloviny Peru (Olympia, 2024). Historii českého průmyslu a zejména jeho vývozu do zahraničí je věnována jeho poslední kniha Made in Czechoslovakia, mapující zejména investiční celky na všech světových kontinentech vybudované československými firmami od 50. do 90 let minulého století a jejich nástupnickými firmami v oblasti energetického, strojního, cukrovarnického, těžebního a dalšího průmyslu (Olympia 2024).
Anthony Keas (*1983) je americký novinář pocházející z malého města v Arizoně, který studoval na zdejší univerzitě v Tucsonu, kde studoval moderní evropskou historii. Dlouhodobě působí jako autor krátkých populárně naučných medailonů a článků, z nichž vychází i jeho knihy. Těch zatím vydal osm. Jako novinář působí zejména v menších a lokálních periodicích, což mu dává možnost vyniknout svým neobyčejným tematickým záběrem. Olympos je první nakladatelství v Evropě, které vydává jeho knihy a rozšiřuje tak jeho působnost i náš světadíl a do České republiky. Jeho jméno je částečně pseudonymem, kterým se hlásí ke svým anglickým kořenům.
Václav Soldát se narodil v roce 1941, vystudoval Vyšší hotelovou a hospodářskou školu v Mariánských Lázních, později Fakultu sociálních věd a publicistiky UK, kde studoval obor sociologie kultury a umění. Vzdělání si doplnil na FF UK, kde získal titul. Během života se zabýval organizováním umělecké činnosti, pracoval jako vedoucí agentury Parkcentrum a.s., jako poradce pro mládež ve státní správě, scénárista, režisér a producent zábavných pořadů pro Květy, Mladou frontu, ČST a další subjekty, rovněž se zabýval lektorováním společenského chování v různých společnostech a firmách po roce 1989. V té době se stal jedním z prvních autorů profesionálně vytvořených skript s tímto tématem. Působil také jako novinář a publicista. Je také dlouhodobým redaktorem webových stránek www.zabava-artes.cz, redaktorem časopisu Forbína a autorem knih Tvůrci zábavy, TOP zábava-artes.cz a Nebuď buran!.
Jan Steiner (*1958) je novinář a spisovatel, zabývající se zejména českou historií a významnými i zapomenutými osobnostmi. Původní profesí byl ovšem úředníkem ve státní správě. V době minulého režimu psal pouze do šuplíku, a tak se jako autor poprvé představil veřejnosti až po roce 1991, a to drobnou prózou, kterou vydával pod několika pseudonymy v různých časopisech. V roce 2021 se připojil ke skupině autorů kolem kulturně-informačního portálu zabava-artes.cz a začal působit pod svým jménem jako autor článků o historii zábavního umění a jeho osobnostech. Od té doby se stal spoluautorem několika připravovaných publikací. Kniha z edice Mozaika historie 30 momentů, které změnily svět je jeho první samostatnou publikací.
Bohuslav Šnajder (*1940) vystřídal řadu povolání, od dělníka přes čerpače, námořníka, překladatele, novináře a pisovatel až po podnikatel a scénáristu. Působil Africe, jihovýchodní Asii a díky stipendiu na USIA, Smithsonian ve Washingtonu a Guggenheimovy nadace v New Yorku v letech 1986-1987. Od roku 1992 v televizi jako scénárista a později jako spoluproducent. Je autorem desítky knih, které jsou kombinací reportáže a historického náhledu na různé etapy novodobé historie. Z jeho knih jmenujme Zlatý trojúhelník (1984), Toulavé léto (1987), Proces proti dvanácti milionům (1990), Roky naděje: Rozhovory s korespondenty z 2. světové války (2023).
Petr Veselý, kterému byla Parkinsonova nemoc diagnostikována ve věku 57 let, s ní prožil téměř dvacet let. Nepřestal cestovat, nechtěl, aby nemoc určovala, kým je. Zemřel 26. prosince 2024, doma a v klidu. Vydání knihy se už nedožil. Přesto právě ona zůstává jeho tichým svědectvím – o odvaze, nadhledu a životě, který se žil až do konce.
Arben Vuković (*1990) pochází z Černé Hory, věnuje se fotografování pro místní noviny a magazíny a při svých cestách po balkánských zemích se soukromě věnuje studiu záhadných a paranolmálních jevů v oblasti Balkánu a sbírání místního folkloru. Po několika letech pečlivého sbírání historického a folklorního materiálu se nakonec rozhodl sepsat knihu Záhady Balkánu (Tajne Balkana), která je jednou z mála publikací mapujících alespoň část neuvěřitelných prvků poutavého folkloru a historie tohoto regionu. Vydání v Olymposu je evropskou premiérou tohoto autora.